O dokumentárnom filme Hunger

Na festivale Dych Zeme som videla dokumentárny film Hunger (Dokument Hlad). Napriek veľa zaujímavým hosťom, bol práve tento film pre mňa tým najsilnejším zážitkom. V hlave mi vírili  otázky: ,,Čo všetko je schopný človek zničiť pre rast svojho osobného bohatstva ? Dokedy to ešte bude naša Zem zvládať ? Dokedy bude trpieť pre nezmyselné konanie našej spoločnosti ? Dokedy budú peniaze znamenať viac než ľudský život ?

INDIÁNSKA ROZPRÁVKA

Medzi indiánmi sa traduje takáto rozprávka:

Do hniezda stepnej sliepky sa dostalo (nik nevie ako) orlie vajíčko. Matka, stepná kvočka, ho vysedela s nehou a trpezlivosťou rovnako, ako všetky ostatné vajíčka. Nikto na nič neprišiel, a tak, keď sa z vajca vykľulo mláďa, všetci ho považovali za síce trochu nepodarené, ale predsa stepné kuriatko.

Orol- kuriatko rástol v stepnej vlasti, v rodinnom kruhu, obklopený bratmi a sestrami - stepnou hydi­nou. Postupne sa naučil všetko, čo stepný kohút potre­buje k životu. Vedel hrabať pravou nohou v suchej čer­venej hline, pazúrom zachytiť  červíka, klovnúť  brata či sestru, keď^' mu nájdeného červíka chceli vziať. Naučil sa aj v prípustnej miere šantiť - s pravým kohútím šar­mom povyskočiť, zatrepotať nemotornými krídlami, preletieť niekoľko metrov tesne nad zemou a pristáť kúdoli zvíreného prachu. Jednoducho, stal sa z neho púštny kohút, ako sa patrí. Jeho starostlivá mať, púštn­a kvočka, sa za neho veru v ničom nemusela hanbiť.

POČETÍ ČLOVĚKA SE ZÚČASTŇUJE NEJEN TĚLO

Vědci se snaží klonovat člověka, ale vypadá to, že když to udělají, získají bytost, která se bude jen navenek podobat člověku. Jelikož se početí zúčastňují nejen spermie a vaječná buňka, ale také něco neviditelného, nehmatatelného.

Další výklad informace, kterou jsem dostal, možná ně­koho bude šokovat. Půl roku jsem přemýšlel, zda stojí za to se o ni podělit s čtenáři. Nakonec jsem se rozhodl, že ano. Jde o následující.

V současné době mnoho pozemských rodin, aniž by o tom věděly, nevychovává tak docela své děti. Jsou pro to pádné důkazy.

Ve vědeckém světě existuje termín „telegonie". Lékař­ství tornu říká „jev prvního samce". Mluví se o něm záměrně málo. Co je to?

Žárlivost a láska spolu nemají nic společného.

Vzpomínám si na jedno líné letní odpoledne, bylo mi asi dvanáct. Moje babička, která měla doktorát z filozofie a náboženství, mě zavolala do svého oblíbeného koutku na trochu jasmínového čaje a filozofický rozhovor o lásce. Milovala jsem její moudrost a visela jsem na každém jejím slově. Obdivovala jsem ji celým svým srdcem, tak jak to malé děti dělávají, naslouchala jsem každému jejímu slovu a dychtivě jsem je ukládala do svého nitra, abych ty perly moudrosti uchovala po celý život.

Svěřila mi, že hned po svatbě začal dědeček šíleně žárlit, sotva jen koutkem oka zavadila o jiného muže.