Úvod Príspevky Poutník – Paulo Coelho

Prihlásiť / Odhlásiť



Kto je prítomný

Máme online 28 hostí 
PDF Tlačiť E-mail

Poutník – Paulo Coelho

„Pane," řekl jsem, když jsem se konečně dokázal modlit. „Nejsem přibit na tomto kříži a ani Tebe tu nevidím. Na tomto kříži nevisí nikdo a tak to musí zůstat navždy, protože čas smrti už pominul a ve mně nyní znovu procitá bůh. Ten kříž byl symbolem nekoneč­né moci, kterou všichni máme a kterou člověk ukřižoval a zabil. Ta moc teď opět procitá k životu, svět je spasen a já jsem schopen ko­nat zázraky. To proto, že jsem prošel cestou obyčejných lidí a u nich jsem nalezl Tvé vlastní tajemství. l Ty jsi šel cestou obyčejných lidí. Přišel jsi nás učit, čeho všeho jsme schopni, a my jsme to nechtěli přijmout. Ukázal jsi nám, že moc a sláva jsou v dosahu každého člověka, a toto náhlé zjevení naší schopnosti bylo na nás příliš silné. Ukřižovali jsme tě ne proto, že necítíme vděčnost k synu Božímu, ale proto, že jsme se velice báli přijmout svou vlastní schopnost. Ukřižovali jsme tě ze strachu, že se proměníme v bohy. Čas a tra­dice způsobily, že jsi se opět stal jen jedním vzdáleným božstvem, a my jsme se vrátili k našemu lidskému údělu.

Být šťastný není žádný hřích. Půltuctu cvičení a pozorný sluch stačí k tomu, aby člověk dokázal uskutečnit své nejnemožnější sny. Pyšnil jsem se svým věděním, a proto jsi mě nechal jít cestou, po níž může putovat každý, a učinil jsi, abych odhalil to, co už všichni vědí, pokud věnují životu o něco víc pozornosti, Ukázal jsi mi, že hledání štěstí je osobní záležitostí, a nikoli vzorem, který bychom mohli předkládat druhým. Dřív, než jsem odkryl svůj meč, musel jsem odkrýt jeho tajemství - a bylo tak prosté, stačilo jen vědět, co s ním udělat. S ním a se štěstím, jímž pro mě bude.

Ušel jsem tolik kilometrů proto, abych odhalil věci, které už jsem věděl, které víme všichni, ale které je nám zatěžko přijmout. Exis­tuje pro člověka něco těžšího, Pane, než zjistit, že může dosáh­nout moci? Ta bolest, kterou ted' cítím v hrudi a kvůli níž vzlykám a plaším beránka, trvá od doby, co existuje člověk. Málo lidí přijalo břemeno vlastního vítězství: většina z nich upustila od snů, když se staly možnými. Odmítli bojovat dobrý boj, protože nevěděli, co si počít s vlastním štěstím, byli příliš spjati se světskými věcmi. Tak jako já, který jsem chtěl najít svůj meč, a přitom jsem nevěděl, co s ním udělat."

Úryvok z knihy Paula Coelho - Poutník  Mágúv deník

Posledná úprava Utorok, 28 Máj 2013 13:18
 

Z našej fotogalérie


Praca s energiou-6
cviceniejogy a opekacka-1
malovanie hodvabnych satiek-2
Cvicenie s M.Travnickom-10